Podzimní setkání Spirály
Když jsem vjížděla do Prahy, myslela jsem si, že to bude divné. A hlavně že to bude asi cizí. Totiž abych to vysvětlila... Ve dnech 23.-25. 9. 2022 jsem se zúčastnila Podzimního setkání Spirály na Bílé hoře v Praze. Nevěděla jsem, co čekat od setkání, programu a co od města, ve kterém jsem strávila svá studentská léta. Zpětně vidím, že jsem si nejvíce odnesla pocit domova a přijetí, ačkoli jsem neznala téměř nikoho ze zhruba 15 účastníků a velmi často jsem hovořila německy, nikoli svou mateřštinou. Tak co se tedy odehrálo?
Setkání bylo zaměřeno na situaci v Čechách a v Německu rok po volbách. (Že tento víkend celá ČR volila své zastupitele, popř. senátory, považujme v tuto chvíli za náhodu.) Tématu voleb byl věnován páteční večer i sobotní odpoledne. Nejprve si účastníci mohli vyzkoušet, jak argumentovat v otázce jít, či nejít volit a pak také mohli sledovat debatu o politickém vývoji a současné politické scéně v Čechách i v Německu. Mnozí dokonce kladli našim řečníkům dotazy, a to i dávno po skončení oficiální části debaty. Možná nejsem sama, kdo si při diskusi uvědomil, jak rozdílné jsou politické sféry obou zemí a jak ošemetné je "šmahem" soudit některé rozhodnutí politiků, pokud neznám celý kontext. Debata by ale zajisté nevyzněla tak působivě, kdybychom předtím neabsolvovali výstavu o českých dějinách 20. století v Národním muzeu. Kladla jsem si otázku, nakolik jsou tyto dějiny (včetně vystavovaných předmětů a popisovaných událostí) také moje dějiny, resp. dějiny mého domova. A ve světle této úvahy jsem se v duchu ptala, vnímají účastníci z Německa a dvoujazyčných rodin tyto dějiny stejně jako já? V čem se to liší?
Také sobotní večerní pub-quiz, krátká procházka centrem města, nedělní bohoslužba na Bílé hoře i oběd v jedné z bělohorských restaurací přispěly k tomu, že jsem se nakonec v česko-německé skupině nových přátel cítila jako doma. Když jsem odjížděla z Prahy, svítilo slunce a modralo se nebe. Město nám zas jednou ukázalo svoji vlídnou tvář.
Anna Císlerová, dobrovolnice u JA