Mezigenerační setkání v Hejnici 2023

Vývoj česko-německých vztahů - výzva současnosti - mezigenerační setkání v Hejnici

"Vývoj česko-německých vztahů - výzva současnosti." To je téma, kterým se zabývalo česko-německé mezigenerační setkání Spirály a Sdružení Ackermann-Gemeinde, které se konalo od 22. do 24. září v areálu hejnického kláštera v severních Čechách. Kromě uvažování nad budoucností česko-německé spolupráce se seminář nesl ve znamení prohlubování dialogu mezi generacemi.

Co je to mezigenerační výměna a jaké výzvy obnáší? Úvod do tématu doprovázela diskuze o vzájemných předsudcích, které jsou v každém z nás, a vzájemnému dialogu často stojí v cestě. Přes počáteční ostych se podařilo určit hned několik předpojatostí mladších vůči starším a starších vůči mladším. Mnohem rychleji, a s větší radostí, účastníci ale našli oblasti, které generace spojují. Už to vypovídá o potenciálu vazeb mezi generacemi, kterého je těžké dosáhnout bez patřičného zamyšlení se nad stereotypy, které se formují do mentálních bariér či hranic.

Hranice – slovo, které jako červená nit provázelo téma semináře. To účastníkům blíže přiblížil také Christoph Mauerer ze Západočeské univerzity v Plzni ve svém příspěvku nazvaném "Česko-německé vztahy od 1945 dodnes – od "hodiny nula" k sousedství (téměř) na autopilota." Jak sám upozornil, i přes dobrý stav vazeb nesmíme podlehnout iluzi, že jsou samozřejmostí, která nevyžaduje proaktivní péči a starost. Na jeho příspěvek navázal interaktivní workshop, během kterého se debatovalo o silných a slabých stránkách česko-německé přeshraniční spolupráce pod vedením profesora Karla Müllera, politologa z vysoké školy CEVRO Institut v Praze. Společně s ním účastníci uvažovali nad myšlenkou, že hranici nemusíme vnímat jen jako něco, co rozděluje, ale také jako bod spojení. Témata jako potenciál tohoto spojení, možnosti jeho posilování, stejně jako hrozby, kterým čelí a jejich potenciální eliminace, vedly k otevřené a podněcující diskuzi.

Sobotní odpoledne účastníkům zpestřil doktor Jan Heinzl, ředitel kláštera, který ochotně vyprávěl o osudu hejnického kostela a kláštera, a to od legendy o založení kláštera po těžkou historii 50. let, kdy se klášter stal jedním z internačních středisek likvidace řeholního života u nás. Vedení dialogu o návratu do bolestivých míst minulosti– i tak můžeme vnímat rozměr a přínos nejen česko-německé, ale i mezigenerační spolupráce.

Po historické exkurzi následovalo obdivování přírodních krás okolí Hejnic. V čele s panem Heinzlem účastníci vyrazili na krátký výšlap k nedaleké vyhlídce nabízející pohled na malebnou krajinu Jizerských hor. Sobotní den završil společný táborák v klášterní zahradě za doléhajících zvuků nedalekého festivalu Babího léta. Že by poslední táborák v této sezóně? Stejně jako se v sobotu 23. září nachýlil čas léta a rok otevřel své brány podzimu, tak se pomalu blížilo ke konci i hejnické setkání. Neděli zahájila mše svatá v poutním kostele Navštívení Panny Marie následovaná závěrečnou reflexí, během které účastníci pod vedením sestry Angeliky uměleckou formou shrnuli vnímání česko-německé mezigenerační spolupráce a smysl vytváření vazeb, které je potřeba opatrovat a aktivně posilovat. I proto doufejme, že hejnické setkání nebylo poslední a uvidíme se zase příští rok.