Mid-term seminář ESK

Když jsme s Alinou po česko-německé konferenci a jarním setkání opouštěli Olomouc, byly jsme si jisté, že se s městem loučíme na delší dobu. Ale o měsíc později už jsme seděly ve vlaku do Olomouce znovu. Tentokrát jsme však jely na náš mid-term seminář, seminář zařazený do poloviny naší dobrovolnické služby.

V pondělí 20. března jsme se vydali na cestu vlakem a po zhruba dvouhodinové cestě dorazili do hotelu položeného poměrně blízko centra. Záhy začal program seznamovacími hrami, protože kromě dobrovolníků, kteří byli přítomni i na našem prvním semináři, se objevily také nové tváře. Měli jsme také čas na vzájemné seznámení u večeře. Po krátkém workshopu o našich pocitech a potřebách jsme večer zakončili společně v baru v centru Olomouce.

V úterý jsme se zaměřili na reflexi našich projektů. Dopoledne jsme v malých skupinkách pracovali na dosavadním průběhu naší dobrovolnické služby. Na takzvaném "emografu" jsme znázornili naše pocity v průběhu projektu a prezentovali je v malých skupinách. S našimi školiteli jsme také prošli seznamem otázek, které nás měly přimět k diskusi o tom, jak jsme s naší dobrovolnou službou spokojeni.
Odpoledne jsme se vydali na procházku do Smetanových sadů, během níž jsme si mohli ve dvoučlenných skupinkách intenzivněji popovídat o svých zážitcích a zkušenostech z průběhu dobrovolnické služby. Večer jsme strávili v hotelu společným sledováním filmu "Piráti na vlnách", který pojednává o radiostanici na lodi v Severním moři v 60. letech.

Jedním z mých osobních vrcholů semináře bylo středeční volné odpoledne, kdy jsme si v menších skupinkách mohli prohlédnout Olomouc. Město jsme s Alinou už docela dobře znaly, ale přesto bylo příjemné mít možnost prohlédnout si centrum města detailněji. Moc se mi líbil i středeční interkulturní večer, na který někteří dobrovolníci přivezli speciality ze své země původu, aby je ostatní mohli ochutnat. Prostřednictvím hry jsme se dozvěděli více o podobnostech a rozdílech mezi zeměmi našeho původu, protože jsme museli vyjádřit své domněnky o jiných zemích v rámci určitých témat, a tyto domněnky nám pak dobrovolníci z dané země objasnili.

Čtvrtek začal sérií workshopů: někteří dobrovolníci měli možnost připravit pro ostatní workshop na vybrané téma. Nabídka workshopů byla velmi pestrá, například sdílení receptů, řízená meditace nebo malířský workshop. Pro mě byl nejzajímavější workshop o svobodných a demokratických školách, kde dobrovolnice (která sama tráví svou dobrovolnickou službu v demokratické škole) promítla dokumentární film na toto téma a poté odpovídala na naše dotazy.
Než jsme se v pátek vydali zpět do Prahy, posledním bodem čtvrtečního programu bylo povídání o budoucnosti. Naši školitelé nás informovali o možnostech dobrovolnictví mimo Evropský sbor solidarity.

Celkově to byl týden s pestrým programem, během kterého jsme se mohli dozvědět spoustu nových věcí, zamyslet se nad minulými zkušenostmi a přemýšlet o vlastní budoucnosti. Bylo příjemné vrátit se zpět do Olomouce a znovu se setkat či vidět s ostatními dobrovolníky. Vždy je zajímavé poslouchat vyprávění o jejich projektech, protože každý má s dobrovolnictvím v ESK jiné zkušenosti.

Carla