Vyjádření předsedy SAG k situaci na Ukrajině

Píšu tyto řádky ve chvíli, kdy všichni sledujeme vývoj na Ukrajině. Byl jsem před pár dny zvolen do funkce předsedy SAG a chtěl jsem trochu načrtnout plány další práce. Snad už se dá uvažovat o nějaké post-covidové době, myslel jsem si. Napsání pozdravu jsem však odkládal a dnes vidím, že to bylo dobře.

Jak hovořit o budoucnosti, jak plánovat a připravovat, když vlastně nevíme, co příští hodiny přinesou? Doufáme, že se nerozhoří konflikt, zasahující celý kontinent. Snad nebudou vysoké ztráty na životech a veliké materiální škody. Ale jak toho lze dosáhnout, za jakou cenu? To nám poví až budoucnost. Doufejme.

Jestliže se nemáme oč opřít při pohledu do budoucnosti, měli bychom mít odvahu dotknout se alespoň minulosti. Všimněme si toho, jak v souvislosti se začátkem invaze na Ukrajinu ti, kteří celé roky volali, že sankce nic nepřinesou, volají po rychlých sankcích. Všimněme si, k čemu vede ta marginalizace problémů, jak jsme ji slyšeli od mnohých politiků. Co způsobí, když se překrucují fakta, když se věci nenazývají pravým jménem? Najednou není o čem jednat, chybí jakákoli racionální rovina, je vyloučena společná perspektiva...

Není právě jedním z úkolů našeho sdružení pomáhat překonávat překážky způsobené opomenutím pravdy a nedostatečnou odvahou přiznat vlastní chyby? Nenabízí nám tato situace příležitost sdílet své zkušenosti se všemi, kterým hrozí, že uvěří poslům dobrých zpráv a laciných řešení?

Věřím, že budeme mít řadu dalších příležitostí, připomínkou česko-německé vzájemnosti přispívat k zahojení mnohých bolestí, kamuflovaných slovy o národním sebeurčení.

Tváří v tvář nejisté budoucnosti můžeme spoléhat jen na vzájemnou solidaritu a úctu, a být připraveni nést také nějaké oběti, které si dobré mezilidské vztahy vždy žádají.

Mons. Adolf Pintíř

předseda SAG