Výprava na katolické dny do Stuttgartu

Pátek 27. 5. 5:30 ráno. Cink cink. S tímto zvukem se rozezvučel budík. A já, Maruška a Verča jsem vyrazily na vlak, který nás z bavorské metropole dovezl do té bádensko-württemberské, do Stuttgartu. Co jsme tam dělaly? A proč jsme vyrazily zrovna tam na konci května? O tom bych vám chtěla teď vyprávět.

Již od roku 1848 se v Německu pravidelně každé dva roky konají vícedenní setkaní katolických věřících. Na pár dní se jedno předem vybrané město promění ve velké místo setkání, kde se sejdou nejen německy mluvící katolíci. Letos byl ke konání této akce vybrán právě Stuttgart. Celé akce město doslova pohltila. Po městě byly postaveny stánky, které představovaly různé organizace, nebo pódia, kde se konaly koncerty, mše a přednášky. Jeden z těchto stánků byl pod křídlem Ackermann-Gemeinde, kde byla představena také Spirála s Junge Aktion. Díky tomu jsme byly do Stuttgartu pozvané.

Po pár hodinové jízdě vlakem jsme dorazily na rozkopané nádraží. Naše první kroky hned po příjezdu vedly právě ke stánku Ackermann-Gemeinde. Bylo příjemné potkat tam staré známé, ale i nové tváře. Potkaly jsem taky Terku a Emily, které se připojily k naší výpravě. U tohoto stánku uprostřed univerzitní zahrady jsme se během naší návštěvy zastavily ještě vícekrát. Třeba v sobotu odpoledne, kdy se s Ackermann-Gemeinde loučil její bývalý mluvčí Mathias Dörra.
Ackermann-Gemeinde se také podílelo na organizaci programu. V sobotu dopoledne se konal v místním evangelickém kostele koncert "Za pestrou, otevřenou a solidární církev," na kterém vystoupil studentský pěvecký sbor a komorní orchestr z gymnázia Cyrila a Metoděje v Brně. Zahrály a zazpívaly jak evropské klasiky, tak i české lidové písničky. Po nich následovalo ještě vystoupení řeholních sester s z Burundi a jazzového sboru z Freiburgu pod vedením brazilského sbormistra. Bylo moc zajímavé pozorovat, jak se jednotlivé vystoupení lišily. Každé hudební těleso svým příspěvkem koncert obohatil jiným směrem.

V rámci katolických dní se do Stuttgartu vypravila i řada Katolických organizací pracujících s mládeží. Díky tomu jsme se mohly potkat taky s lidmi z Aktion West-Ost. Ti byli tak hodní a v pátek večer nás pozvali do jedné stuttgartské gruzínské restaurace. Sešli jsme se v celkem velkém počtu, setkaní bylo moc příjemné a jídlo doslova vynikající.

Z mého pohledu se mi nejvíce líbila atmosféra katolických dní. Celý festival jsme poctivě prošly. Díky tomu jsme mohly ochutnat berlínskou zmrzlinu, poslechnout si mnohé hudební seskupeni hrající bud přímo na ulici, nebo na různých podiích. Krásné počasí přímo vábilo k tomu si posedět na trávě a poslouchat hudební kapelu zpívající písničky od skupiny Coldplay. Nedělní dopoledne celý program ukončilo společnou bohoslužbu všech zúčastněných.
Celkově jsme moc ráda, že jsem se této akce mohla zúčastnit. Nejen jsem se mohla dostat na velmi zajímavou událost, která se zas po dvou letech mohla v normálních podmínkách uskutečnit, ale taky jsem mohla potkat řadu nových milých lidí. Za dva roky se další katolické dny konají v Erfurtu, tak doufám, že se vydaří minimálně stejně dobře jako ty letošní.

PS. Shrnutí, které se asi nemusí vyskytnout v newsletteru. :D Ne prostě to bylo super, moc jsem si to užila, Stuttgart není najs. Ale snad zas příště, ja fakt už nevím.