Česko-německá konference 2020

Cesta ze stínů Bílé hory

Výroční konference SAG "Bílá Hora 1620-2020" připomněla osudovou bitvu a uctila oběti dávného střetu i konfesních konfliktů obecně.

Před čtyři sta lety se pár kilometrů za tehdejší Prahou střetla dvě vojska, souhrou náhod a do velké míry nechtěně. Bitva na Bílé hoře se přesto stala přelomem nejen v dějinách naší země, potažmo Evropy, ale také církevní historie. A proto se stala tématem naší výroční konference, která se konala o druhém únorovém víkendu v Praze. V programu nabitém zajímavými přednáškami a podnětnými diskuzemi nechyběla ani návštěva dávného bojiště a ekumenické nešpory.

Naší ambicí bylo, připomenout osudovou bitvu ve všech jejích souvislostech, a především její dopad na vztah různých konfesí od sedmnáctého století do dnešních časů. K tomu je ale vhodné, vojenské střetnutí prve zasadit do širšího kontextu svojí doby, náboženského, společenského i politického. O to se v pátek večer postaral profesor historik umění Jan Royt, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy. Jeho přednáška byla plná zajímavých souvislostí i malých detailů, které nabitý sál přenesly do doby před čtyřmi staletími.

Podobně charismatickým řečníkem je také profesor Stefan Samerski z mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität, kterému pódium patřilo o sobotním dopoledni. Přestože ne vojenský, ale církevní historik, hovořil také o průběhu samotné bitvy. Kterou líčil tak poutavým a barvitým způsobem, že nejeden posluchač cítil řezavou vůni střelného prachu a studenou vodu v holínkách, jak se v ranní mlze brodí potokem vstříc opevněným pozicím stavovských vojsk.

Profesor Samerski vysvětlil také okolnost zmíněnou v úvodu, totiž že se obě armády ani střetnout nechtěly. Tehdejší doktrína předpokládala měsíce manévrování vojsk, než jedné straně došel dech či peníze na žold. Velitel císařských, zkušený vlámský generál Jan Tserclaes Tilly, ovšem zastával notně cynický názor, že nechat umřít tisíce mužů na bitevním poli vyjde levněji, než je po celou zimu a kdoví jak dlouho ještě živit, šatit a zbrojit. Býval se neprosadil, kdyby do ležení katolických nevtrhl karmelita Dominicus a Jesu Maria s obrazem Panny Marie Strakonické, jíž protestantští vojáci údajně vypíchli oči.

Po profesorově výkladu následovala diskuze moderovaná páterem Martinem Leitgöbem, farářem pražské Německé římskokatolické farnosti. V panelu vedle něj zasedli profesor Samerski, předseda Ekumenické rady církví a synodní senior ČCE Daniel Ženatý. A zakladatelka našeho spolku Helena Faberová, slovy pátera Leitgöba "matka Kuráž ekumeny" v narážce na hru Bertolda Brechta odehrávající se za třicetileté války. Tématem diskuze byla ekumena v praxi, načež se účastníci přesunuli z Vršovic na Bílou horu, kde je již očekávala sestra benediktinka Francesca Šimuniová, aby je provedla areálem kláštera.

V bělohorském kostele Panny Marie Vítězné poté duchovní rádce SAG mons. Adolf Pintíř a farářka Elisabeth Veronika Förster-Blume z pražské německojazyčné evangelické farnosti sloužili ekumenické nešpory za oběti konfesních konfliktů a smíření mezi křesťany. Dalším bodem programu byla nedělní přednáška doktora Martina Vaňáče z Ekumenického institutu Univerzity Karlovy, která přešla v diskuzi s doktorem Stanislavem Přibylem, generálním sekretářem České biskupské konference, a bývalým vedoucím ekumenického oddělení a šéfem úseku vnějších vztahů ČCE Gerhardem Frey-Reininghausem. Moderováni sestrou Šimuniovou hovořili o ekumeně v současnosti.

Velmi povedenou atmosféru setkání i cenné podněty, které během víkendu zazněly, na závěr konference neopomněli vyzdvihnout předseda našeho spolku Daniel Herman a místopředseda Petr Křížek. Naše každoroční akce již má svoje pevné místo hned ve dvou kalendářích. Je významnou platformou, v jejímž rámci jsou tematizovány otázky víry, církevních dějin či postavení křesťana v dnešním světě. Zároveň ale představuje důležitou příležitost pro česko-německé setkávání a pěstování přeshraničních vztahů. V současné době již sbíráme inspiraci pro další ročník konference začátkem února příštího roku.

Jaroslav Ostrčilík, jednatel SAG